5.10.11

Děkujeme za ty dary!

Remembering that I'll be dead soon is the most important tool I've ever encountered to help me make the big choices in life. Because almost everything — all external expectations, all pride, all fear of embarrassment or failure - these things just fall away in the face of death, leaving only what is truly important. Remembering that you are going to die is the best way I know to avoid the trap of thinking you have something to lose. You are already naked. There is no reason not to follow your heart.
No one wants to die. Even people who want to go to heaven don't want to die to get there. And yet death is the destination we all share. No one has ever escaped it. And that is as it should be, because Death is very likely the single best invention of Life. It is Life's change agent. It clears out the old to make way for the new. Right now the new is you, but someday not too long from now, you will gradually become the old and be cleared away. Sorry to be so dramatic, but it is quite true.
Your time is limited, so don't waste it living someone else's life. Don't be trapped by dogma — which is living with the results of other people's thinking. Don't let the noise of others' opinions drown out your own inner voice. And most important, have the courage to follow your heart and intuition. They somehow already know what you truly want to become. Everything else is secondary.
Steve Jobs

16.5.11

AppStore: nejhůř utracené peníze

Nedávno jsem si dělal malou bilanci, který nákup aplikací v iOS stál ve výsledku za starou bačkoru. Na vrcholu seznamu jsou tři kandidáti, každý z jiných důvodů:
3. Birdhouse je aplikace na správu tweetů, umožňuje mj. tweety psát do foroty a publikovat je, až se nám zlíbí. Myslím, že velkou část kupujících nalákalo hlavně geniální video, které aplikaci představilo. Ale tím to také skončilo. Aplikace je mrtvá, dodnes neumí např. psaní v širokoúhlém módu (což u aplikace, v níž se primárně píše, smysl nedává).
2. SneakPeek: aplikace slibuje prohlížení mj. InDesign dokumentů v iPhone. Skutečně to umí, ale jen u dokumentů, které na to speciálně připravíte, což znamená, že do nich de facto vložíte náhledy stránek ve vysokém rozlišení. To nezní až tak hrozně, ale v reálu to znamená, že několikamegový dokument po takové úpravě ztloustne klidně i přes giga. Holt, člověk musí číst pozorně i ta nejsubtilnější upozornění v licenčních podmínkách...
1. České SMS: Koupil jsem v prosinci, zažil šílený nápad vývojářů od ledna donutit uživatele zaplatit podruhé, a pak sérii aktualizací, které nic podstatného nezměnily. Z aplikace si pošlete sms jen občas, občas jsou denní až týdenní výpadky a do sítě Vodafone nepošlete zhola nic. Drzost tuhle alfa verzi dál prodávat mě vytáčí kdykoli, když na ikonu Českých SMS na obrazovce iPhonu pohlédnu.
Jde to i jinak? Jde, jen musí být vývojář formát, ne gauner. Např. jsem před časem koupil QuickWord na editování doc souborů. Po čase zmizel z AppStore, firma ho zrušila a nabízela místo něj dražší balík QuickOffice. Chtěl jsem aktualizace, ale nechtěl jsem platit zbytečně za celý balík. Tak jsem jim napsal a obratem mi přišel kód na bezplatné stažení zmíněného balíku. Spokojený uživatel je přece majetek, nebo ne? Škoda, že to čeští zlatokopové nechápou...

3.5.11

Viktor Čistič 5.1

Dostal jsem echo, a rád přetiskuji. Sice se dnes už dá pomocí GREP a Multi Find&Change udělat čištění dokonaleji a rychleji, ale pro pohodlné je VČ pořád užitečný. Skript Viktor Čistič umožňuje uživatelům aplikace InDesign CS5 vyčistit text od nepotřebných znaků, které se běžně vyskytují v textu dodaných od „profi” grafiků, DTPáků a jiných marketingových „specialistů” pracujících v aplikacích Microsoft Office. Skript nahrazuje zdvojené mezery, nevhodně umístěné mezery např. před znaky závorek, vykřičníků… V neposlední řadě vkládá nerozdělitelné mezery za jednoznakové předložky.Skript byl vytvořen nejjednodušší a nejrychlejší možnou cestou, takže se nevyznačuje zrovna dábelskou rychlostí. V závislosti na vašem počítači a na rozsahu textu může vykonání celého skriptu trvat i několik desítek minut. (Více informací a link ke stažení zde.)

15.4.11

Stádní hýkání místo publicistiky

Kdysi jsem tu psal o RH, jak marketingově těží z nápadu bojovat záměrně hyperbolicky s nekritickými uctívači Apple i o tom, jak si sami často svými nekritickými postoji škodíme. A po čase je tu znovu výrazná vlna, kterou vzedmul Jablíčkář a jeho šéfredaktor Kubín. Nejprve na svém blogu výsměšně píše o Windows 7, že neumí copy'n'paste, multitasking a další... (díky JK za tip). Copak iPhone v 1. generaci něco takového uměl? Celý rok ne – ó jak je lidská paměť krátká a povýšenecký postoj pohodlný. Vzápětí přišla na Jablíčkáři reakce na údajnou recenzi, kterou RH napsal o iPadu. (Ve skutečnosti zatím žádnou nenapsal, jen dojmy z prvního osahávání.) Jako vždy je kousavý a záměrně provokuje. Místo nejlepší zbraně – ignorování – se Jablíčkář pustil do boje stejnými prostředky. Narozdíl od RH však už nejsou „očekávatelné“, ale spíš plagující a trapné. iPad je zařízení s předem neurčeným zacílením: co si z něj ve finále uděláte, je na vás, na vašich potřebách a na aplikacích, které si pořídíte. Někdo ho bude milovat pro video, a pro ostatní nenávidět - a bude mít pravdu. Někdo ho bude brát jako pracovní nástroj, a druhý na něm nedokáže pracovat vůbec - a oba budou mít pravdu. Patří to k němu a je to známý fakt už od jeho uvedení. Očekával bych, že znalec v tomhle bude mít větší pochopení a nadhled. Stejně tak chápu nechuť Win uživatelů k iTunes (je to zkrátka jinak „kvalitní“ software narozdíl od Mac verze). Některé věci RH zmíněné navíc ani k vysmívání nejsou: to, že je bez iTunes iPad mrtvý, je pravda, stejně jako obtížně použitelná česká klávesice (kde se narozdíl od angličtiny musí psát jinak, než je člověk zvyklý - což opravdu problém je); i nabídka CZ iTunes Store jiná a chudší než plnohodnotný obchod americký. A stejně tak flash: ten opravdu na iPadu nefunguje a ani žádná aplikace ho plnohodnotně nezprovozní - Skyfire jen přeukládá flash, a úspěšný je tak z 40 %. Atd. atd. Po čase mě zase někdo nadzvedl ze židle nekritickým a nepromyšleným stádním hýkáním... Kéž by bylo u nás víc publicistiky a méně neumělých rádobypolemik...

8.4.11

iPad = přídavný monitor pro nomády

Cestujete-li s MacBookem a užili byste občas dva monitory (aby vás např. Twitter či mejl nerušil v práci nebo při zanášení korektur z pdf do InDesignu), zkuste použít iPad, máte-li ho. Za 10 dolarů (Air Display) nebo 1 dolar (Displaypad) si kupte aplikaci, která ve spolupráci s aplikací nainstalovanou v OS X změní váš iPad na LCD s rozlišením 1024x768 resp. 768x1024. Práce s ním je úplně stejná jako s klasickým monitorem (spravujete jeho pozici přes systémové vlastnosti obrazovky), navíc na něm fungují i některá funkční multigesta. Podmínkou je mít iPad i počítač na stejné wi-fi. Není to na hraní ani na plnohodnotné video, ale na statická okna je to geniální vychytávka. Zkuste!

7.4.11

Kuptodraze už zase kuptolevně

Když jsem tu před časem psal o trojnásobném předražování, kterého se dopouští Kuptolevne.cz, pustili se do mě v komentářích i v mejlech čtenáři, proč se vozím na tak slušném prodejci a že cena prostě nemůže být nižší. Ale podívejte se na uvedenou cenu dnes: klesla o dvě třetiny! Můj článek tedy měl smysl, nebyl žádným výpadem a ještě do budoucna ušetří každému, kdo si upgraduje MacMini, hezkých pár tisíc... Doufejme, že podobné zákeřné praktiky (levné základní modely na úkor násobně předražených konfigurací) už na Kuptolevne.cz nenajdeme a že dostojí svému jménu.

21.3.11

Výdrž baterie v iPhone a iOS 4.3

Pokud vám (jako mně) poklesla výdrž baterie s novým systémem o více než třetinu, zkuste — než nás Apple oblaží opravou — vypnout na pozadí běžící Ping:
1. Settings -> General -> Restrictions
2. Vložte kód.
3. Pokud jsou restrictions vypnuté, zapněte je, zvolte si kód.
4. V seznamu najděte Ping.
5. Ping -> OFF
A dále: v položce Mail, Contacts, calendar jděte na poslední — novou — položku Advanced a nastavte hodnoty u všech svých účtů na Manual.
Třeba vám to pomůže...

Když je admin na dovolené…

…a vy máte účet jen s uživatelskými právy a zrovna jako na potvoru potřebujete nějakou úpravu, co vyžaduje admin práva. Co teď? Resetovat z instalačního média admin heslo? Co když se bude administrátor zlobit nebo nemáte po ruce ono médium? Pak zkuste jednoduchý postup: restartujte a podržte command+S. Až doběhne terminál, napište postupně (každý řádek vždy odentrujte, pozor také na mezery a velká písmena!):
mount -uw /
rm /var/db/.AppleSetupDone
shutdown -h now
Hotovo — po restartu jste v novém admin účtu. S ním proveďte změny a pak ho smažte (a nikdo nic nepozná), nebo si povolte admin práva u svého účtu.

15.3.11

Kuptolevne? Kuptodraze.

Na čem vydělávají dealeři Apple u nás? Na základních konfiguracích ne, ty jsou cenově stlačené dolů snad u každého, co to jen jde. Vydělává se na individuálních konfiguracích a na doplňcích. Nesmí se to ale přehnat: leckde z vás udělají úplného vola. Pamatujete si ještě, jak kdysi byly ukrutně předražené RAM navíc, když byly „od Apple“? Apple už naštěstí tuhle hloupou hru dohrál, ale zřejmě prodal celý systém některým dealerům. Chcete MacMini (základní model) a rozšířit jeho RAM na 8 GB? Žádný problém, zaplatíte za to cca 3600 Kč vč. DPH (ověřeno u jednoho z největších dealerů v ČR). Tedy: pokud si nevyberete nenažrance. Stejnou RAMku vám Kuptolevne.cz prodá za hezkých českých 9 890 Kč (!!!) vč. DPH. Rozumějte: 6 290 Kč (!!!) zaplatíte za montáž, která je jinde zdarma... (No, montáž: celé to zvládne i vaše babička a trvá to 30 sekund. Počítejme: chce-li kuptolevne.cz za 30 sekund práce 6 290 Kč, znamená to 754 800 Kč za hodinu práce! WTF?) Navrhuji web přejmenovat – podobně, jako to Werich radí na konci Lakomé Barky Dejvicím...

17.2.11

iPhone Mini

Na internetu se začalo divoce spekulovat o možné mini variantě iPhone, na světě jsou dokonce první vizualizace. Osobně si myslím, že na trhu je pro iPhone Mini místo, nicméně v jednom jsou autoři spekulací a vizualizací podle mě mimo: z finančních důvodů se mi zdá logické, že budoucí menší model bude mít LCD stejných rozměrů jako jeho větší bratříček. A kde se dá na dnešním iPhone nejvíc ubrat? Dole: vsadím (ochozené) boty, že bude-li na světě menší iPhone, bude bez Home tlačítka: jeho funkce budou softwarově řešeny nějakým gestem.

16.2.11

HP a iBook

Bylo by to možná i milé retro... Kdyby jen z toho tak moc nečouhal překradený, a to ještě velmi špatně, design původního iBooku od Apple. Má tohle HP zapotřebí? Tohle dělávají zoufalci, ne vizionáři.

12.2.11

Týden s MacBook Air 11"

Právě jsem vrátil nový MacBook Air 11", který jsem měl laskavostí jednoho českého Apple prodejce k dispozici na testování. Byl to „nejnadupanější“ BTO model (1,6 GHz procesor, 128 GB SSD, 4 GB RAM). Moje pocity se dají shrnout do jednoho slova: nadšení. Notebook je jen o něco málo větší než iPad a disponuje některými vlastnostmi, které se iPadu blíží: v uspaném stavu se mu baterie prakticky nevybíjí, po zapnutí je téměř okamžitě připraven k práci, jeho kilogramovou hmotnost při přenášení skoro nepocítíte. Reálná výdrž je 4,5-5 h s displejem na 50% a zapnutou WiFi, bez Wifi 5,5-6 hodin. (Zároveň se plně potvrzují výtky Steva Jobse vůči Flashi: pokud si ho nainstalujete a surfujete po stránkách na Flashi postavených, z uváděné výdrže rovnou odečtěte až třetinu!) Nainstaloval jsem na něj trial Adobe CS5, Office 2011 a Windows XP pod VMware Fusion. Rozhodně to není jen „netbook“ na blogování, net a poštu: srovnával jsem se svým MacBookem Pro (2,4 GHz, 4 GB RAM, 5400 ot. HDD) a rychlý byl prakticky stejně - zásluhu na tom má zejména opravdu superrychlý SSD disk. (Navíc jsem měl k MBA k dispozici externí baterii Hypermac MBP-150 (1 kg): ta umožňuje provozovat MacBook Air po dobu 26 hodin; když k tomu připočítáme výdrž interní baterie, dostáváme výdrž cca 31 hodin, tedy 4 pracovní dny, s 2 kg v batohu - který dnešní notebook vám tohle umožní?) Klávesnice sice není podsvícená, jinak se však na ní píše pohodlně. Displej je lesklý a nechráněný sklem, má však špičkové barvy i kresbu detailů - s MB Pro se to vůbec nedá srovnat. S adaptérem bez problémů pracuje s mým 24" LCD. Třešnička na závěr: ideální pouzdro na MacBook Air pořídíte v každém papírnictví za pár korun: stačí si totiž koupit bublinkovou obálku. Kdybych měl volných 32 000, byl by už dávno v mém batohu. (Pokud by vás zajímaly nějaké další detaily, neváhejte se v diskusi zeptat.)

10.2.11

Háčky a čárky? To je k ničemu...

...jako by říkal Jobs, když nás s iPadem přesvědčuje, že na virtuální klávesnici je třeba psát zcela jinak než na normální. A že tablet je vlastně větší mobil, tak mu sluší mobilní klávesnice nejvíc. Kdo někdy zkoušel psát ve vlaku na iPadu spolu s BT externí klávesnicí, jistě mi dá za pravdu, že si připadal jako blázen. Ergonomie nula. Včera představený prototyp tabletu od HP ukazuje, kudy vede cesta: WebOS umí opravdu využít potenciál virtuální klávesnice – nemusíte se učit nelogické rozložení kláves, má zkrátka standardní. A diakritiku najdete tam, kde ji ISO normy chtějí mít. A pokud máte moc velké nebo moc malé prsty, klávesnici si veliostí přizpůsobíte přesně svým prstům na míru. Proč tenhle samozřejmý, čistě applovský přístup, nedělá Apple, ale jeho konkurent? To mi hlava nebere...

1.2.11

O zákulisí „1984“

Neměl by vaší pozornosti uniknout tenhle vzpomínkový výlet do zákulisí příprav slavné reklamy na Macintosh z roku 1984. Aneb jak kladivo porazilo baseballovou čepici a jak se reklamě do poslední chvíle nevěřilo. Článek bourá i některé mýty (např. že reklama byla vysílána jen jednou a nikdy víc).

23.1.11

Revoluce 2.0

MacBook Pro byl sice dramaticky revidován nástupem „unibody“, nicméně pořád stojí na starých nohách koncepce z přelomu tisíciletí. Jobs nám dluží ještě jeden radikální krok: sebrat MBP interní optickou mechaniku a získat tak výrazně vyšší výdrž baterie. Co si budeme povídat: když „revoluci“ ve výdrži trumfne kdekterý plasťáček, co je to za revoluci, že... A navíc: proč má pětinu cenného prostoru nástroje pro každodenní práci zabírat něco, co použijeme sotva párkrát do roka? Můj osobní tip je, že s novou generací MBP zmizí DVD mechanika (podobně jako zmizela kdysi disketová). Bude kolem toho humbuk, ale nakonec si na ni nikdo ani nevzpomene. A možná to bude už za pár týdnů...

11.1.11

Pošlete Maximac do druhého kola?

Po více než roce od krachu Maximacu, který řadu uživatelů odřízl od jejich peněz, strojů i záruk (a byl i medializován v TV), rozjíždí pohrobek Maximacu, firma Clarexon, klon originálního bazaru, který Maximac provozoval a který byl jeho poznávacím znamením a často využívanou službou. Jde o kombinaci klasického on-line bazaru a možnosti prodat starý stroj přímo firmě a získat nový levněji, s odečtenou zůstatkovou hodnotou strarého. Jsem zvědav, zda se podaří legendu vzkřísit. Tím spíš, že původní maximacovská verze stála a padala se schopnosti a charizmatem Josefa Šimůnka... Pokud budete mít někdo zkušenost, podělte se.

8.1.11

Rozhovor pro Jablíčkář.cz

Svým dávným příznivcům oznamuji, že ve spolupráci s šéfredaktorem webu Jablíčkář.cz Liborem Kubínem vznikl rozhovor, který je hlavně ohlédnutím za Apple{grafem a hodnocením současné české Apple publicistiky. Přečíst si ho můžete zde.

Česká Apple publicistika žije ze dne na den a nemá koncepci

Jan Rybář – grafik a programátor, který se necelých šest let bavil pravidelným glosováním dění kolem Apple na svém blogu. Jeho Apple}graf dokázal přinášet osobitým stylem zajímavé informace a bez servítků pranýřoval různé nešvary. V listopadu 2009 mnohé fanoušky zaskočilo oznámení o konci blogu: Rybář praštil s psaním i grafikou a stal se chovatelem koz.
Jeho odchod do ústraní vyvolal řadu otázek. Chtěl jsem na ně znát odpovědi, a tak jsem si s ním domluvil rozhovor.

Jaká byla tvoje cesta k Macu?
K počítačům jsem přičichl už na střední škole. Měli jsme v učebně IQ151, kterým věčně nefungovala klávesnice. Tak jsme na ně zbožně koukali a teoreticky programovali poskakování čtverečků a sčítání čísel do deseti. Tenkrát mi to bylo k smíchu a byl jsem si jistý, že počítače ke svému životu nepotřebuji. Po delší pauze jsem byl okolnostmi posazen k Intelu 286 s DOSem a jakýmsi předchůdcem Office. Tady jsem pochopil, jak šikovná a užitečná věc počítač může být i pro takového BFU, jakým jsem byl. Zanedlouho jsem v Německu, kde jsem byl na studijním pobytu, dostal možnost pracovat s Powerbookem G3 – bylo rozhodnuto: šetřil jsem jak blázen a zanedlouho se stal šťastným majitelem Powermacu G4. OS 9 mě bavil i štval, a už tehdy jsem nechápal určité povýšenecké chování majitelů Maců – vždyť přece i jejich stroje padají a trpí problémy. Spokojený jsem byl až s nástupem OS X: ne že bych neviděl jeho vady (do verze 10.4 to byla vlastně jen beta), ale viděl jsem jeho potenciál.

Co tě vedlo k tomu, aby sis založil vlastní blog a psal o Apple?
Dobře si pamatuju, že hlavní důvody byly dva: chudé české zdroje (když jsem začal blogovat, byl tu až na výjimky pravidelně živý jen maler.cz a mujmac.cz) a obecná neznalost Apple mezi počítačovými uživateli. Sice kdekdo v diskuzích rozjížděl plamenné hádky Mac vs. PC, ale do hloubky, s argumenty a evidentní zkušeností s oběma platformami nedokázal diskutovat skoro nikdo.

Inspiroval tě vědomě J. Gruber a jeho Daring Fireball?
Nebudu nic zastírat: ano. A bez něj bych asi ani nezačal. Když jsem totiž o blogování uvažoval, věděl jsem sice, co zhruba chci sdělovat, ale nevěděl jsem jak: nebavily mě blogy–deníčky, kam se jen sypou ukradené fotky a dělají špatně přeložené výtahy ze zahraničních zdrojů. Gruber mi ukázal, že odkaz stačí glosovat a čtenáře na něj odvést, aby si ho už přečetl a interpretoval sám. A že k vyjádření myšlenky je lepší promyšlená úvaha než obrázek. Stejně jako on jsem se proto rozhodl být odlišný v tom, že žádné obrázky publikovat nebudu.

Mně se líbilo, jak ses nebál rýpat do CDS…
Asi bych se bránil tomu expresivnímu výrazu „nebál rýpat“. Jsme v demokracii a vyjadřování názorů je přece samozřejmá věc. Jen jsem pojmenovával neuralgické body adresně a věcně. Nestyděl jsem se, ač sám v pozici Apple fanatika, odhalovat nedostatky a boty Applu (ať už jím rozumíme americkou firmu, nebo tu bandu českých příživníků, co se za něj u nás dlouhá léta vydávala).

Přinesl jsi několik zajímavých kauz (servisovaní Apple počítačů, podivný zánik firmy Maximac, iPody za jednu korunu…). Kdo ti dával tipy, jak ses k těm tématům dostal?
Většinou jsem dostával anonymní i neanonymní tipy. Skoro bych řekl, že jsem po roce blogování měl docela velkou síť informátorů, kteří buď sami nepsali, a tak mi témata nabízeli, nebo je pojali jinak a byli rádi, že si svůj názor můžou srovnat s mým. Pikantní je, že mě pravidelně informovali i tři velcí prodejci Apple, naštvaní na CDS, ale zároveň zbavení možnosti dát svému naštvání průchod (báli se o kšeft).

To je poněkud schizofrenní… Proč se CDS dlouhá léta tvářila jako zastoupení Apple a přitom nebyla pro komunitu ani pro prodejce schopna či ochotna téměř nic udělat? Proč se podle tebe věci začaly nepatrně hýbat až v posledních třech letech?
Kombinace manažerské neschopnosti (CDS byla jen „fialová saka“, mamuti kvazipodnikání, kteří přežili z počátku 90. let nepochopitelným způsobem do dnešních dnů) a malého trhu. Věci se rozhýbaly až s iPhone – kdyby ho nebylo (a kdyby do jisté míry tradiční kanály Apple distribuce u nás v jeho případě nepřebrali mnohem schopnější telefonní operátoři), byla by podle mého situace stejně tristní i teď.

Jak tedy vidíš budoucnost Apple v ČR a potažmo ve světě? Co se ti líbí, co ti vadí?
Optimisticky, jak jinak. Nové produkty (iPhone, iPad, iOS) jasně ukazují, že Apple je přes všecky výhrady světový lídr v oblasti technologií a určuje směr, kudy ho druzí (úspěšně i neúspěšně) následují. Pokud jde o zábavu a masové technologie, platí to jen s malými výhradami (absence úplné lokalizace a české varianty iTunes Music Store). V historické pozici „profesionální pracovní stanice“ je situace trochu stagnující, a těžko říct, může–li za to víc Apple nebo Adobe a Microsoft: jak CS5, tak Office jsou produkty, které pod OS X mají mnohem víc problémů než pod Windows.

Myslíš, že se někdy dočkáme českého iTunes Store s písničkami?
Tady jsem trochu pesimista. Osobně se domnívám, že v dohledné době (několik let) bude spíš jediný celoevropský iTunes Music Store – až se všichni ti vydřiduši, hudební labely a autorské ochranné organizace dohodnou nebo je k dohodě donutí regulační nástroje EU. Případný český iTMS by mohl přijít jedině až poté.

Jak jsi vnímal sebe jako psavce? Co popularita? Byl sis jí vědom? Psali ti čtenáři i mimo blog?
Nemyslím, že bych byl nějak zvlášť populární, pravidelných čtenářů byly spíš desítky než tisíce. Vtipné bylo, že hodně lidí štvala moje anonymita (na té jsem trval, aby lidi vnímali víc názory, ne osobu) i jistý až naivní romantismus (akce Týden dospělosti). Je však pravda, že když jsem končil s blogováním, nehrály roli jen důvody uvedené na webu (tj. změny v osobním životě a nadějně rozkvetlá Apple publicistika), ale i jistá „únava ze zodpovědnosti“: kdykoli se něco dělo a já o tom nenapsal, dostával jsem e–maily s dotazy, proč mlčím.

Tvůj Týden dospělosti si „vypůjčil“ jeden mladý amatérský kulturista a „Apple fanda“z Plzně…
Na podobné nápady neexistuje copyright. Je mi to jedno; jen to jako drobný kamínek v mozaice ukazuje úroveň fandovské Apple publicistiky u nás: málo původního, hodně převzatého až překradeného.

Jaké to je odejít do ústraní, odříznout ze svého života grafiku a blog a věnovat se kozám?
Nejdřív to byl velký šok – o detailech jsem už psal (Samotářova óda na iPhone); ten brzy vystřídala úleva. Zjistil jsem, že takový život má smysl hmatatelný: po celodenní dřině člověk ví, že z jeho námahy je tady nakrmené stádo, hromada sýra a konve mléka. A že je také jaksi opravdovější zpětná vazba: komu sýr zachutnal, vrací se opakovaně a má úsměv na tváři. To mi u grafiky a programování, kterým jsem se živil od půlky devadesátých let, chybělo – obojí tam sice je, smysl i zpětná vazba, ale tak nějak virtuálně – příměrem bych to přirovnal k moštu a průmyslové limonádě. Obojí se dát pít, obojí má nadšené zastánce, to první je však bez debaty zdravější. Nejsem ale v žádném případě „apoštol odchodu do přírody“. Kdyby se nesešly okolnosti, dál bych seděl na zadku a dělal grafiku či programoval weby.

Nestýská se ti po starých časech?
Žádné staré dobré zlaté časy v žádném oboru neexistují. To jen lidská paměť je tak nastavená, aby je falešně generovala.

Zajímáš se ještě o dění kolem Apple? Čteš nějaké český stránky?
Dal jsem si závazek, že půl roku nic číst nebudu. Úplně jsem ho sice nedodržel, ale i tak jsem získal důležitý odstup a věci kolem Apple mě zase začaly zajímat opravdově, ne z profesní povinnosti. A vlastně mám občas pocit, že jsem se s odmlčením unáhlil, že slibný nástup jakési „nové vlny Apple publicistiky“ se koná jen na půl plynu.

Nová Apple publicistika? Já spíš říkám několik málo stránek, co poměrně rychle skončily. Ostatní raději nevybočují ze zajetých kolejí…
Všechny velké weby pořád dělají tu chybu, že chtějí psát o všem, rychle, povrchně; přežvykují zahraniční zdroje, pletou si zprávu s komentářem, recenzi s PR textem. Úvah a esejů, které mají co říct, člověk napočítá na prstech jedné ruky. Investigativní žurnalistika, o kterou se jeden čas snažil hodně Superapple.cz, má tady ostré autocenzurní hranice, za které se nechodí (autoři se musí držet zkrátka, neboť by přišli o zápůjčky recenzních strojů a možnosti testovat bety software před uvedením atd.)… A to je i důvod, proč se mi třeba Jablíčkář nezamlouvá: nemá koncepci, žije ze dne na den, někdy překvapí dobrým článkem, ale i ten je jen průměrným ve srovnání se zahraničím.
Nikdo tady nepíše tak chytře jako Gruber, nikdo nemá tak mnohokanálový servis jako Macworld, obdoba Macrumors zaměřená na české Apple zákulisí taky chybí, nikdo nepíše důkladné recenze jako Arstechnika, Apple podcasty umřely s Ondrou Toralem, udělat dobrý rozhovor (a dobře se na něj připravit) s někým z českého Apple managementu nebo Adobe se každý snad bojí nebo co atd…
Tolik výzev, jen se jich chopit. Víte, nejstrašnější jsou dny po nějakém Apple eventu nebo uvedení nového hardware: člověku do RSS naskočí 20 českých odkazů, a většina z nich je jen variací na jeden dva cizí zdroje a tu šikovnějším, tu méně šikovným přežvykováním. Jako nejnadějnější dnes vidím Superapple.cz (určitě má u nás nejlepší tipy a triky na všelicos), ale v zásadě si myslím, že pro velký web á la Aktuálně.cz, jen s tím, že by se místo politiky pokrývala tematika Apple, je tady nezaplněné místo.

Dovolím si nesouhlasit. Srovnáváš americké profíky, které téma Apple živí a mají přístup k informacím, software i hardware s českými amatéry. Osobně dost pochybuji o české verzi Macrumors a dalších. Od poloviny 90. let tu bylo několik pokusů o tištěný Apple magazín, ale tyhle snahy šly brzy do kytek. Obávám se, že stejnou cestu by sledovaly specializované Apple stránky v českém nebo slovenském jazyce…
Stejné argumenty se na hlavu Aktuálně.cz snášely, když začínalo: nejde dělat čistě internetový a přitom profesionální deník – noviny jsou noviny, přes to nejede vlak. Profesionální tým s finančním zázemím nějakého velkého hráče má šanci. Jen to nikdo ještě nezkusil. Blog ze své podstaty nikdy nemůže konkurovat velkému časopisu nebo novinám, nějakou částečnou profesionalizací blogu – jak se to u nás nejčastěji dělá – se postupovat nedá. Je třeba začít na zelené louce, s manažerským projektem a vyškolenými novináři.

V české kotlině se na takový projekt nenajdou peníze ani lidé, to je můj názor. Přejděme tedy k poslední otázce. Tebou kritizovaná povrchnost prostupuje nejen internet, ale i klasická média. Dobrý článek/úvahu si na webu přečte sotva polovina lidí, spíš je bude zajímat nějaký drb. Hovořím z vlastní zkušenosti…
Apple je menšina, ale významně ovlivňuje většinu, ať už v ní vyvolává pozitivní ohlas nebo negativní reakce. Je to však živý, dynamický vztah, na který se dá byznys naroubovat. Jde–li to Respektu (podobná menšina „intelektuálních čtenářů“) nebo divadlu Archa („intelektuální divák“), mohlo by to jít i Apple komunitě. Házet flintu do žita předem a místo činů radši tlachat po hospodách (diskusních fórech) jsou české nemoci. Dokud je nevyléčíme, nebudeme jako společnost zdraví. Ale aby to nikdo nevzal špatně: já nemám po ruce plán ani lidi, mám jen svůj názor a třeba se mýlím. Avšak byl bych rád, kdybych se nemýlil…

Díky za rozhovor.

31.12.10

Vánoční


To dítě tam vypadá jenom tak pohozené, jakoby jen odněkud vypadlé na tvrdou zem, na mlat rozpadlé stodoly tohoto světa.
A mlat, jak každý ví, je místo pro ukládání dětí opravdu nevhodné. Anebo se to dnes už neví?
Také se možná zapomnělo na stodoly, na slámu a seno v nich, a na všechny, pro které to bylo kdysi tak důležité. Na lidi i dobytek. Dnes se věci skladují jinak a děti se od holé země spíše vzdalují, než aby se na ní jen tak a ještě k tomu nahé povalovaly.
Pravda, to dítě ležící na mlátě je jenom obraz, a ještě ani ne realistický, a ještě mnozí nevěří, že se něco takového mohlo vůbec stát.
Obraz je z doby, která bude později nazvána podzimem středověku, děj na něm se má odehrávat na samém počátku našeho letopočtu a jeho tvůrce, vlámský malíř Hugo van der Goes, zešílel a spáchal sebevraždu.
Podivné okolnosti a zvláštní obraz. To narození Páně by vlastně nemusel být až tak podivný obraz, je nakonec poskládán z věcí, které na podobných námětech nacházím běžně. Všechna ta obvyklá ikonografická výbava: rozpadlá stodola - tedy starý dům Davidův a Starý zákon vůbec, a v něm zrození zákona Nového. Snop nevymlácených klasů, aby bylo jasno, že tady je onen „bajt lechem", dům chleba, tedy Betlém.
A flóra mystická, květiny, v jejichž symbolice četlo se kdysi jako v knize. Kdo o tom chceš vědět víc, čti velkého Itala Picinelliho, nebo alespoň Němkyni Lotlisu Behling.
A kom pars postav: Marie a Josef, pastýři a andělé se sešli okolo malého Ježíška. Až potud nic neobvyklého v místě a době.
Ale čtěme si v obraze dál: v gestech a očích tohoto komparsu. Pastýři poklekají oddaně, bezprostředně, ruce sepjaté i náruč otevřená. Jsou to prostí lidé, nic nepředstírají. V tvářích čteme radost i údiv.
Maria se sklání nad dítětem zasněně, a její ruce se dotýkají jen lehounce konečky prstů, jak to dělávají bódhisattvové soucitu na obrazech z Dálného východu. Josef, volek a osel hledí, jako by všichni byli němá stvoření, a snad také, jako že k tomu všemu už není co dodat. Uprostřed toho všeho, na tvrdém a vymeteném mlátě, jen mezi několika stébly slámy právě narozené dítě.
Bezmoc nejbezmocnější. Třebaže se všichni kolem něho kněmu blížía vztahují, dítě je samo a opuštěné. Volný prostor kolem něj - na obraze jen pár centimetrů - je cosi, co ho vytrhuje z bezpečí možných objetí. Bříško s těmi nejzranitelnějšími orgány jen tak vystavené světu. Tak to dělají štěňata psovitých, aby zastavila agresivní jednání dospělých a silnějších. Nikdo zde sice neutočí, ale nikdo také nemůže pomoci. Obklopeno vším tím světem zdá se dítě zoufale opuštěné. Co říct, jaká slova použít, je-li člověk vytržen z jistot rozumu a dovláčen šílenstvím na mlat tohoto světa? Pohozen nahý přede všemi. Snad schoulit se do sebe, nebo provokovat svou zranitelností? Kdo ví?
Snad je to obraz světa duševně nemocného. Někoho, kdo se pokouší sdělit svou zkušenost, jinak než obrazem nesdělitelnou...

27.10.10

MacBook Air, nebo iPad?

Po letech trucování nás Apple oblažil toužebně očekávaným nástupcem 12" Powerbooku: 11" MacBookem Air. A přestože Jobs tvrdil, že tak malé notebooky zákazníci nechtějí a že místo netbooků nastupuje éra tabletů, je na světě malý netbook s jablkem v logu. A novodobý nomád, který si ke svému primárnímu stroji chce pořídit druhý, lehčí na cesty, je postaven před dilema: MBA, nebo iPad?
Podle mě je klíč v odpovědi na tři otázky:
1. potřebuji aplikace, které iOS nemá a nenabízí ani jejich alternativu (Aperture, Photoshop, InDesign...)?; 2. potřebuji psát pohodlně česky delší texty?; 3. stačí mi výdrž na baterie 3-5h, nebo potřebuju 8-10h?
Na všem ostatním až tak nezáleží a je pozoruhodné vidět, jak dvě podstatou různá zařízení dokážou sloužit stejně a dělat stejné věci. Avšak tři výše zmíněné otázky zároveň naznačují slabiny obou nomádských strojů:
— Profesionální software na iPadu by byl jistě výhrou (a že se na něm dá profesionálně pracovat, jistě potvrdí uživatelé kancelářských aplikací nebo korektoři, kteří pdf anotují v GoodReaderu). Mám za to, že s novou generací iPadu, která bude mít mj. větší RAM, se alternativ OS X profesionálních software dočkáme.
— Na iPadu se dá česky psát jen s externí klávesnicí, což je skvělé na hotelu u stolu, ale už ne v autobuse či letadle, a bohužel ani nová verze iOS na tom nic nemění - iPad má totiž plnohodnotnou virtuální klávesnici, ale jen pro vybrané jazyky - diakritiku bohužel řeší jako v telefonu, ne standardně. Při tweetování nebo krátkém mejlu to nevadí, ale jinak je tohle rozhodnutí vraždené. A přitom zbytečné: kde ho člověk chápe u iPhone (malý displej), u zařízení s velkým displejem ho bere spíš jako schválnost.
— Třetí výtka se týká pro změnu MBA. Pět hodin není žádná výhra, u netboků je to dnes spíš lehký podprůměr. Bral bych ho, kdyby přitom Apple zachoval podsvícenou klávesnici (zkuste na černé klávesnici psát v zšeřeném busu). Je vidět, že s bateriemi v kombinaci se SSD disky má Apple pořád problém. Škoda, že číslům dobře vypadajícím v marketingových materiálech obětoval Apple uživatele (pochybuju, že by podsvícená klávesnice ubrala víc než půl hodiny výdrže).

14.7.10

Jde o srdce, ne o anténu

Jako by šlo o život: uvedení nového iPhone provázejí rekordy a s nimi spojená masivní publicistická činnost. iPhone 4 se stal nejrychleji prodávaným zbožím od Apple, zárověn se však stal i zbožím s nejkritizovanější vadou. Nechci tady psát o vlastní zkušenosti, neb ji nemám. Nebudu analyzovat to, že přes očividné technické problémy jsou dnes už miliony uživatelů spíše spokojeny než nespokojeny.
Ale zastavím se u zmínky, kterou dnes utrousil jeden z manažerů Microsoftu. Že prý iPhone 4 může být pro Apple tím, čím byla pro MS Vista. Zdá se mi, že citát poměrně přesně poukazuje na skutečnost, která zaráží i mě: jak se k celé situaci staví Apple. Nejdřív mlčí, pak vydá dost hloupé prohlášení o redesignu čárek označujících signál, a pak zase mlčí, dokonce ve svých fórech cenzuruje „nepříjemné“ názory. S Vistou to bylo také tak: reklamy prodávaly revoluci, uživatelé si marně stěžovali, a pak najednou Visty z webu MS zmizely, jako by nikdy neexistovaly, a přišly sedmičky. Divné, ale u MS se divným věcem zkušený a protřelý uživatel nediví. Ale Apple? Jeho lesk, sláva i peníze stojí na oddané skupině fandů: ti dávají peníze a penězi nevyčíslitelnou část svého srdce výměnou za kvalitativní standard a možnost relativně velké důvěry. A najednou místo informací mlžení a ticho.
Být Jobsem, vykašlu se na finanční stránku věci a klidně telefony stáhnu. Ztráta pro Apple bude pořád menší, než když vyšle svým věrným zprávu: Vyrostli jsme, zmohutněli, už jsme jako MS, moc se nedivte, muselo to přijít.
A tak čekám, jestli si nový iPhone a jeho mateřská firma zaslouží moji důvěru. Dosud ji dostávali skoro automaticky. To, že váhám a že si vůbec kladu otázky, by mělo Jobse znepokojovat víc než tlak správní rady: v nepořádku totiž není ani tak anténa či hodnota akcií, ale ona penězi nevyčíslitelná část milionů srdcí...

26.4.10

Jak hromadně uploadovat fotky z iPhone?

Samozřejmě je nejlepší připojit iPhone kabelem k počítači a iTunes/iPhoto se už o všechno postarají. Co když ale chcete někomu poslat řekněme 10 fotek přímo z cesty? Jde to e-mailem (buď jich můžete označit max. pět a pošlou se zmenšené jako příloha, nebo jich můžete libovolně uložit do paměti příkazem Copy a pošlou se nezmenšené), ale dejme tomu, že byste chtěli mít k fotkám také přístup, případně je nasdílet s dalšími atd. Jde to přes MobileMe nebo řadu fotoaplikací (od Photoshopu po ImageShack), nicméně musíte uploadovat fotku za fotkou, pěkně po jedné – otrava. Výhody obojího spojí malý trik: založte si účet na box.net (1 GB zdarma a hezká iPhone aplikace) a v nastavení si poštelujte možnost uploadovat fotky e-mailem. A to je vlastně všechno: fotky pošlete na adresu upload@box.net a všechny se rázem objeví mezi vašimi soubory v adresáři Upload from email. A pak už je můžete sdílet (přepošlete komukoli speciální sdílecí adresu), přidávat k nim komentáře, prohlížet si je... Víte-li někdo o ještě jednodušší cestě, sem s ní.

5.4.10

iPad?

Co si o něm tady s kozami myslíme? Klobouk dolů před technickou stránkou věci: jistě člověka nadchne, jakmile tuhle hračku vezme do ruky. O rychlosti, spolehlivosti, výdrži, displeji atd. nepochybuji a předem Apple důvěřuji. Hodně si však lámu hlavu s dvěma aspekty a upřímně nevím, jestli tady není schován problém analogický tomu u iPhone, narozdíl od něj však hůř řešitelný, řešitelný-li vůbec.

1. Konzumace
Recenzenti se vesměs shodují, že jde o zařízení pro konzumaci, ne produkci. Není to však omezení přílišné? Co zbyde, když opadne nadšení? Až si prohlídnete všechny fotky, nové filmy i staženou hudbu? Vyrazíte na cestu a budete potřebovat použít iPad jako pracovní nástroj? Můžete sice editovat dokument v Pages, ale už ho nemůžete uložit, leda odeslat e-mailem (což u verze s wi-fi znamená mít dost často smůlu). Můžete sice konzumovat web prostřednictvím výborného prohlížeče Safari, ale narazíte na to, že je uměle omezen: čert vem flash, ale neškrtnete si např. u Google Docs, a to už zamrzí. Atd. Podobné nedostatky buď musí vyřešit aplikace třetích stran, nebo sám Apple – naštěstí příklad iPhone ukazuje, že je to možné. Pokud jde o produkci, je to paradoxní: iPhone dnes umožňuje zvládat víc úkolů než iPad…

2. Klávesnice
Věřím tomu, že se na virtuální klávesnici dá zvyknout. I já si zvykl na tu v iPhone a píšu na ní např. i tenhle příspěvek. U tak malého zařízení překousnu i to, že je nestandardně uspořádaná (zejména pokud nepíšete anglicky, ale česky). U tabletu, kde je klávesnice „běžné velikosti“, však svébytné uspořádání nedává smysl. Kdo se chce učit psát třemi způsoby: pro telefon, pro tablet a pro připojenou externí klávesnici (tady je ta schizofrenie zvlášť děsivá)? Američané se ještě mají hej, těm jde vlastně jen o číselnou řadu, ale (nejen) Češi? Pokud implementují diakritiku stejně jako v iPhone, bude to další mínus pro iPad jako nástroj produkce, ne jen konzumace. Pochybuji, že by se v mezinárodní verzi objevila řada kláves navíc – takovéhle opičky Apple nedělá. Takže: psát ano, ale jen provizorně, kratší texty a pomalu. Hm.

Těším se, až iPad vezmu do ruky a vyzkouším. Ale netěším se, až se mé obavy ukážou jako opodstatněné...

14.12.09

Samotářova óda na iPhone

Pokud jste roky vysedávali od rána do večera u počítače, byli neustále on-line a zapojeni do iks druhů komunikace, zažijete po odchodu „do přírody“ docela velký šok. Přímo bych řekl absťák. První dny jsou hrozné, ale když to přebijete prací, za pár dní nejhorší příznaky odezní. A hlavně: pokud máte v kapse iPhone, až na samotě oceníte, co všechno v něm vlastně je za potenciál. Jen se musíte naučit strkat ho do kapsy a využívat jen v nutných případech, jinak se vrátíte do bodu, který jste pracně opustili...
Jeden idylický den s ním může vypadat třeba takhle: ráno přiložíte do kamen, vypijete kafe s rumem a zatoužíte si přečíst Respekt. Do trafiky daleko, je tu však elektronické předplatné. iDownload stáhne zazipované pdf, rozbalí ho a můžu si číst Respekt v txt nebo v pdf. Zanedlouho zavolá bývalý kolega-redaktor, že by rádi otiskli moji recenzi na cosi, a že mi posílá původní text ve Wordu, abych ho aktualizoval. Otevřu Quickword, přepíšu, odešlu, vyřízeno. Odpoledne se mi kolega ozývá znova, jestli bych mohl udělat korektury vysázeného textu, že mi zavěsil na web redakce pdf ke stažení a posílá link. Stahuji, dělám si čaj a v GoodReader čtu pdf, lepím do něj žluté lístečky a píšu komentáře. Do třetice týž kolega s další prosbou: na ftp mi dal třicet možných ilustračních obrázků k recenzi, mám si jeden vybrat. iStorage mě na ftp dostane a vybráno mám za pár minut. A takhle by člověk mohl pokračovat: když se cestou z hospody ztratím v lese, vyvedou mě Google Maps nebo navigace; když je u počítače-televize (EyeTV) plno, zalezu si do postele a na ČT24 koukám v iPhone přes EyeTV aplikaci (a když přes den zjistím, že jsem si něco zapomněl zadat do nahrávaných pořadů, udělám to bez problémů na dálku). A než usnu, přečtu si ve Stanze některou z dvě stě knih, které tam mám, nebo nějaký z článků uložených do Instapaperu (jelikož přes den nebyl čas je číst). A když se žena zeptá, jestli jsem vypnul počítač, nemusím z pod peřin ven, udělá to za mě VNC aplikace.
Co mi chybí? Baterie, která by vydržela týden. :) Mám sice externí, která je v kapse kdykoli k dispozici, ale pořád sním o srolovaném solárním panelu, který by byl zase k dispozici pořád v batohu... A teď mě omluvte, jdu si trochu upravit fotky ve Photoshop Mobile. (A uzavírám BlogPressLite, v kterém píšu tenhle příspěvek.)

9.11.09

Kozy a konce

Když jsem před bezmála pěti lety začínal psát tenhle blog, moc podobných nebylo a MujMac tady vládl pevnou rukou... Nyní je situace úplně jiná: skvělých Apple blogů jsou stovky, a místo polomrtvého MujMacu kralují SuperApple, MacBlog, Jablíčkář a další kvalitní portály. Soupeřit s tou vlnou už mě stojí moc sil a zároveň mi nedává tu radost jako dřív. Navíc jsem se oženil, odstěhoval z Prahy a začínám pracovat u ženy na kozí farmě. Nevylučuju, že se tu a tam vrátím a „textově si ulevím”, ale pro každý pád bych chtěl v této chvíli říct: Končím, zavírám krám, a všem vám děkuju za přízeň, diskusní příspěvky a vůbec.

8.11.09

MM? MM! Kč? Kč!

Horečka podzimní noci... Aneb také sháníte Magic Mouse? Pokud ano, třeba se vám bude hodit malé cenové srovnání (není-li uvedeno jinak, jde o cenu s DPH a vč. dopravy) - správným výběrem ušetříte téměř 400 Kč...
Kuptolevne.cz 1989 Kč
Pixmania 2009 Kč
Duhový servis 2142 Kč (bez dopravy)
DTP obchod 2146 Kč (bez dopravy)
Alza.cz 2355 Kč (bez dopravy)